
Eleuterokok má léčivé vlastnosti jako stvořené na zdravotní problémy moderní doby. Zvyšuje obranyschopnost celého organismu a působí proti stresu. Odbourává „špatný“ cholesterol a snižuje hladinu cukru v krvi. Brání růstu rakovinových metastáz a snižuje následky ozařování, zlepšuje také prokrvení srdce a mozku, čímž preventivně působí proti infarktu a náhlým mozkovým příhodám.
Silně působící eleuterokok užíváme opatrně, neboť jeho vynikající účinky se mohou obrátit proti nám, především když jej užíváme dlouhodobě.

Nejcennější látkou, kterou fazol obsahuje, je tzv. „rostlinný inzulín“, kvůli němuž je společné s borůvkou základní složkou bylinných léků proti cukrovce. Fazol má také močopudné účinky, proto jej můžeme přidávat do čajů na revmatické obtíže, močové a ledvinové kameny, vodnatění a při vysokém krevním tlaku.
Fazol je spolehlivá a bezpečná rostlina, nemá žádné nepříznivé účinky, můžeme jej užívat také samostatně a dlouhodobě. Syrový je však jedovatý, což se týká i nevařených lusků.

Už středověcí bylinkáři předepisovali fenykl na uvolnění plynatosti, proti střevním potížím a bolení břicha, které tak často trápí děti v kojeneckém věku. Doporučuje se i pro kojící matky, neboť zlepšuje kvalitu a zvyšuje množství mateřského mléka. Jeho dobré působení se s mlékem přenáší i na děťátko. Fenykl dobře působí i na průdušky, je mírně močopudný, zlehčuje průběh menstruace a celkově posiluje organismus, což se projevuje obzvláště u starých lidí. Zevně slouží silný odvar na nemoci očí, je dobrou voňavou přísadou do inhalačních a napařovacích směsí.
Silnější dávky fenyklového čaje nebo dlouhodobé samostatné užívání může vyvolat podráždění ledvin a trávicích orgánů. V běžných malých dávkách a čajových směsích ho můžeme užívat bez obav.

Heřmánek vděčí svému dominantnímu postavení mezi léčivými rostlinami díky silnému dezinfekčnímu a protizánětlivému působení, což je prospěšné při léčení téměř všech nemocí. Ničí choroboplodné bakterie v trávicím traktu, uklidňuje a uvolňuje křeče. Velmi dobře působí v dětském organismu, heřmánkový čaj můžeme dětem přidávat do mléka už od kojeneckého věku. Zevně má heřmánek široké uplatnění při zánětech, ekzémech, na hojení vředů, ran a popálenin. Je základní součástí inhalačních směsí a bylinkových koupelí, výtažek z heřmánkové silice – modrý azulen – je oblíbený v kosmetice.
V heřmánku se spojuje výrazný a všestranný léčivý účinek s jemným působením a úplnou neškodností. Můžeme ho proto v běžných terapeutických dávkách užívat bez omezení


Podle zkušených bylinkářů je hloh hotovým požehnáním pro nemocné srdce. Posiluje a prokrvuj srdeční sval, uklidňuje bušení a arytmie, roztahuje věnčité cévy, pomáhá při angíně pectoris. Přitom také zlepšuje krevní oběh, reguluje tlak krve a doporučuje se jako nejlepší preventivní lék pro s vysokým pracovním nasazením.
Hloh působí jemně a pomalu, jeho účinky se projevují až po dlouhodobějším užívání, ale pak jsou trvalé. Dá se užívat, i když bereme nepříliš silné léky. Dlouhodobé používání hlohu se doporučuje i preventivně, ale bezpodmínečně hned po prvních příznacích srdečních potíží.

Hluchavka patří mezi všeobecně prospěšné bylinky, které se v lidovém léčitelství uplatňují hlavně na pohlavní orgány. Při ženských potížích posilují dělohu, pomáhají při jejím zánětu, výtoku a menstruačních problémech. Muži mají nejčastěji problémy s prostatou, zde hluchavka uvolňuje močové cesty a ulehčuje močení. Čaj z hluchavky má lahodnou chuť, přitom zvyšuje metabolismus, prospívá dýchacím orgánům a uklidňuje.
Mladé lístečky hluchavky přidáváme do vitaminových salátů, neboť hluchavka má jen dobré vlastnosti a můžeme ji užívat nepřetržitě.

Patří mezi tzv. čisté hořčiny (amara pura), které zvyšují tvorbu žaludečních šťáv a zlepšují trávení, což se příznivě projevuje na celém organismu. Proto je častou součástí čajových směsí na vnitřní orgány.I když je destilát z hořce oblíbený, stačí stopka.
Hořec je rostlina, jejíž větší dávky – a to nejen v destilátu – mohou vyvolat bolesti hlavy a nevolnost.

Chmel má zásluhu i na tom, že pivo uklidňuje, samostatně to však dokáže mnohem účinněji. Proto se užívá při nervozitě, nespavosti, migréně, depresích, v přechodu a při pohlavním předráždění. Chmel má i další dobré vlastnosti – je močopudný, zlepšuje chuť k jídlu, pomáhá při křečích a má dobré dezinfekční vlastnosti. Zevně se může používat na posílení růstu vlasů a do koupelí při celkové slabosti.
Silně uklidňující účinek chmelu nepřeháníme, v doporučeném dávkování ho můžeme používat bez obav.

Uklidňuje srdeční arytmii a posiluje činnost srdce, jeho účinky jsou podobné hlohu, s nímž se často kombinuje. Jeho hořká chuť se dobře uplatňuje i v trávicím traktu. Můžeme jej přidávat do čajových směsí ke zlepšení trávení, na nemoci jater a žlučníku.
Jablečník je spolehlivá bylinka, kterou můžeme užívat bez obav i dlouhodobě. Jeho široké léčebné uplatnění bychom měli více využívat preventivně.

Jahoda nemá tak silné a zřetelné působení, abychom jí mohli určit jednoznačné léčivé účinky. Jahodový čaj je především chutný a lahodný, ale také mimořádně zdravý svým všestranným působením. Léčí chudokrevnost, průjmy, oběhový systém, snižuje krevní tlak, zvyšuje metabolismus, posiluje srdce a nervovou soustavu. Léčivá hodnota jahody není v „nasazení“ při nějakém konkrétním onemocnění, ale v dlouhodobém mírném působení na všechny tělesné orgány, čímž se stává důležitým preventivním všelékem. V sezoně jezme co nejvíc čerstvých jahod. Známé jsou tzv. jahodové čistící dny, kdy 1 až 3 dny jíme jen jahody – zde si můžeme vypomoci i zahradními plody.
Čaj z jahodových listů je jemný a můžeme jej pít neomezeně. Plody mohou u citlivých lidí vyvolat kožní reakce, tehdy je vyloučíme.

Několik bobulek denně, které pomalu po jedné rozžvýkáme, účinně pročistí vnitřní orgány. Léčebně se jalovec uplatňuje hlavně jako močopudný prostředek při kloubním revmatismu, srdeční slabosti a různých kožních onemocněních. Zevně je oblíbenou přísadou do posilujících koupelí, do nichž můžeme použít i mladé výhonky a přidat další podobně působící bylinky.
Jalovec svým obsahem látek dráždí ledviny, proto jej nepodáváme při zánětu a jiných onemocněních ledvin,ale i u zdravých dávkujeme s mírou.

Svůj název jaterník dostal podle osvědčeného příznivého účinku na játra, proto by neměl chybět v žádné čajové směsi kvůli jeho preventivnímu a léčebnému působení. Je výbornou přísadou do čajů na žlučníkové kameny a písek, ke zlepšení činnosti sleziny, pankreasu a nemoci močových orgánů.
Jaterník je dobrá a spolehlivá bylinka, kterou můžeme bez obav užívat i samostatně.

Léčebným uplatněním jehlice je její působení na kameny a další nemoci močových orgánů, neboť droga je značně močopudná, ale nedráždí ledviny. Tím, že pomáhá odvodnit organismus, prospívá také srdci, krevnímu oběhu, čistí pokožku, odstraňuje revmatické problémy a léčí dnu.
Samostatně se čaj z jehlice používá zřídka, většinou k ní přidáváme jiné močopudné bylinky. I když droga nemá jiné nepříznivé účinky, nedoporučují se větší dávky, ani dlouhodobé užívání.

Jestřabina má dvě osvědčené možnosti léčebného uplatnění, v obou však patří k téměř nenahraditelným. Prvním je citelné snižování hladiny cukru v krvi, proto by neměla chybět v čajích proti cukrovce. Druhé použití je úplně odlišné. Jestřabina jako jedna z mála bylin podporuje tvorbu mateřského mléka, což ji předurčuje maminkám a jejich ratolestem.
Samotnou drogu užíváme jen ojediněle, neboť při předávkování může vyvolat příznaky otravy, ve směsích s dalšími bylinkami ji však můžeme užívat i dlouhodobě.

Jetelový čaj působí především na trávicí ústrojí. Dezinfikuje vnitřní orgány, čistí krev, osvědčil se při průjmech, jako přísada do čajů k zastavení zvracení a při nadměrném vylučování slin. Jeho nejcennější vlastností je příznivý účinek na pankreas. Zevně se využívají dezinfekční účinky jetele k omývání ekzémů, vyrážek a drobných poranění kůže.
Jetel je úplně neškodný, čaj můžeme pít v obvyklém dávkování bez obav, pro jeho dobré vlastností jej bylinkáři používají jako častou přísadu do čajových směsí při poruchách trávení.

Jinan se stal populárním zásluhou schopnosti zlepšovat prostupnost stěn krevních vlásečnic, a tím krevní oběh. Roztahuje cévy a zrychluje průtok krve, což se zvlášť projevuje v mozku. Slouží také jako prevence kornatění tepen, odstraňuje pocit chladu rukou a nohou, předchází odumírání tkání při jejich nedostatečném zásobování krví.
U jinanu se nezjistily žádné nepříznivé účinky, přítomná živice však dráždí žaludek, proto raději jej dáváme do směsí.

Čaj z jírovce prokrvuje všechny orgány těla, snižuje srážlivost krve, roztahuje cévy a tepny. Má i protizánětlivé účinky a pomáhá při menstruačních potížích. Hlavní uplatnění jírovce v bylinkářské praxi je zevně proti revmatismu, ischiasu, na křečové žíly, záněty žil, trombózu a poruchy lymfatického oběhu, kde patří k nej-lepším rostlinným lékům.
Jírovec vnitřně samostatně neužíváme, protože v silnějších dávkách může vyvolat bolestí hlavy a zvracení, v čajových směsích toto nebezpečí nehrozí.

Látky obsažené v jitroceli ničí bakterie, proto je jitrocel podle ověřené praxe, s řebříčkem, nejlepším rostlinným lékem na rány. Po přiložení pomačkaných listu se rány rychle a pěkně hojí. Čaj z jitrocele je dobrý proti kašli a zahlenění průdušek, osvědčil se hlavně u dětí. Má však i jiné účinky – pomáhá při kataru žaludku a střev, při nadměrném množství žaludeční kyseliny, je dobrý na játra, žlučník, močové cesty a čištění krve.
J itrocelový čaj můžeme pít v obvyklém dávkování bez obav, nebyly zjištěny žádné nepříznivé účinky.

Stejně jako česnek dokáže totiž regulovat krevní tlak, tedy vysoký snižovat a nízký zvyšovat, čehož dosáhne tím, že změkčuje a odstraňuje vápenaté usazeniny v krevních cestách. Tím se stává prvotřídním preventivním prostředkem proti tolik obávaným infarktům. Kromě tohoto dobrého účinku také posiluje srdeční sval, pomáhá v klimakteriu, při neplodnosti, při pocitech strachu, nervozitě a epilepsii, zastavuje krvácení a zvyšuje imunitu.
Jmelí užíváme formou studeného výluhu, prášku ze sušené drogy nebo jako tinkturu. Teplem se účinné látky ničí. Jeho preventivní protiinfarktové působení využíváme opakovaně, ale jen v malých dávkách, neboť je to silná rostlina.